VÝPRAVY
Velikonoční expedice Nesměř (13. - 17. 4. 2006)
Mýty a legendy- Vikingové
Je čtvrtek a my máme sraz na Zvonařce. Když už jsme všichni - já, bratr Bobík, Renda, Lenka, Skokec, Vítek a Koblih, Sára a Adam F., Arny, Janička, Klárka, Kapusta a Natálka; vydali jsme se na nástupiště. První autobus nás nechtěl vzít, že už je téměř plný, a proto jsme přešli na vedlejší nástupiště, a odtud jsme šťastně dojeli do Velkého Meziříčí. Tam bratr vyndal pádlo a hrálo. Lenka se Skokecem šli zatím nakoupit. Když přišli, přijel autobus a dovezl nás až k Rekreačnímu středisku Nesměř.
Zde jsme se ubytovali a vydali se na obhlídku lesa. Lenka nás seznámila s první Vikingskou legendou - o trpaslících. Z toho vyplýval i první úkol: senioři se vydali rozhazovat trpaslíky a my je pak šli sbírat. Posléze jsme spočítali body za trpaslíky a skládali rodinky (úplná rodina má od každé barvy po jednom trpaslíku). Z lesa jsme šli zpět a dali si oběd a poledňák. Odpoledne jsme šli hledat zříceninu Templštejna, kde jsme si chtěli opéct špekáčky. I když jsme si téměř nohy uchodili, zříceninu jsme nenašli. A když už se začalo téměř stmívat, tak jsme se vrátili k naší ubytovně a opekli si špekáčky tam. Po opékání Bobík zahrál a pak se šlo spát.
Ráno nás Lenka vzbudila a my šli na bratrovu rozcvičku. Nasnídali jsme se a šli dohledat Templák. Hurá!!! Našli jsme ho a Lenka nám přečetla další legendu. Měli jsme najít kouzelné ingredience na pevnou stuhu: chvojku, vlas ze štíra, modřínovou šišku, bukvici a březovou kůru a jako bonus bylo ptačí pírko, který jsem našla já nebo kokosový ořech. Dále jsme hráli jednoduchou hru: někdo schoval gumovou žabku a my ji hledali. Kdo našel, schovával. Potom jsme sešli dolů k řece, kde jsme postavili kruh z šišek a hráli koně. Po dvojicích jsme byli Bjorni a chytali jsme ostatní (ti šli do onoho kruhu). Po obědě a poledňáku jsme šli opět k našemu kruhu z šišek a hráli Brunhildu. Hra spočívala v tom, že naši Ropráčtí senioři nás chytali při našich pokusech dostat se do kruhu a pohladit krásnou Brunhildu (Rendova plyšáka). Po návratu jsme hráli další hru: měli jsme vypít korbel piva (hrnek čaje), x zvednout starého kocoura (zvedali jsme poleno) a povalit zlou stařenu (shazovali jsme míčem pet láhev). A to vše samozřejmě na čas. Všem se to nakonec povedlo, i když někdy s trochu vyšším časem. Po večeři a hygieně šli mladší spát. Velcí ještě chvíli hráli karty a pak šli taky na kutě.
V sobotu ráno měl rozcvičku Renda, někteří sice měli výhrady, ale mně se líbila a klidně bych si ji dala ještě teď. Po snídani jsme šli do lesa a hráli Ariadninu nit. Všichni se nakonec poslepu dostali (za pomocí tenké nitě) až do cíle. Následovně jsme jen za pomoci přírodních materiálů stavěli co nejvyšší věž. Vyhrál Jarek a tak dostal jako vítěz každé soutěže trpaslíka (bod). Vrátili jsme se na oběd a pak se nám ztratil bratr Bobík. Šli jsme po fáborkách a na konci jsme ho měli hledat. Našla jsem ho jen já a tak se ostatním po dvaceti minutách ukázal. Potom se šel schovávat Renda. Toho jsem už nenašla ani já a tak jsme pískli a vrátili se na svačinu. Po svačině jsme se šli podívat na místo noční hry a nařezat si pruty na mrskačky. Po příchodu "domů" jsme pletli žíly. Večer jsme měli noční hru. Bratr seděl u ohně a kolem něj byly rozmístěné různé věci (paštika, obal na ešák, vesta,...) My jsme se měli potichu připlížit, zapamatovat si co nejvíce z těch věcí a zase se dostat nepozorovaně pryč. Po návratu se vše vyhodnotilo a šlo se spát.
Ráno, protože byla neděle, nebyla rozcvička. Nasnídali jsme se tedy a šli doplétat mrskačky. Pak jsme si sbalili, a nechali si venku ponožky smotané do kuliček, se kterýma jsme později hráli něco jako vybišku. Po obědě přijel autobus, my nasedli a cestou pádlovali. Ve Velmezu na nádraží vyhodnotila Lenka podle počtu získaných trpaslíkůvítěze: v kategorii mladších vyhrál Koblih a mezi staršími já. Potom přijel autobus a my jeli do Brna. Zde jsme se rozloučili a rozjeli se brněnskó šalinó a nebo rodinnými miláčky do svých domovů.
Ségra (Lucka Z.)
« zpět
